Tradice zavazuje
Kdo projede tunelem pod Lamanšským průlivem do Anglie, měl by jet prvních pár metrů po ostrově opatrně. V Anglii se totiž nejezdí po pravé, ale po správné straně. A na jízdu vlevo je nutné si trochu zvyknout. Podobně jako na mnoho jiných anglických věcí. Britové například sami přiznávají, že mají nejhorší kuchyni na světě – a to navzdory mnoha specialitám. Takovou specialitu představuje i vydatná anglická snídaně, která je pro kontinentální žaludek, zejména když se opakuje každé ráno, výzvou.
Leckdo sáhne raději po Fish and Chips a ušlechtilém anglickém pivu. Tento zlatavý mok z chmelu a sladu se tu čepuje v takzvaných pubech, místních hospodách. Vzhledem k tomu že, Angličané stále ještě nechtějí zavést metrický systém, prodává se v Anglii pivo na pinty (0,586 litru).
Kvůli brzké zavírací době se v anglických hospodách začíná popíjet už brzy po práci. Potom se tu druží dělníci s advokáty a studenti s uklízečkami, aby probrali zajímavosti dne a novinky o královské rodině. To si lze přečíst v některém z mnoha ryze bulvárních časopisů, vydávaných obrovským nákladem. Seriozní novinky naopak rozšiřují úctyhodné noviny jako deník Times. Tento tradiční list bývá vidět spíše v klubech, které jsou útočištěm noblesnější společnosti a také bohatě zastoupené šlechty.
Při všem snobismu je tu však přece jen něco, co v Anglii spojuje horních deset tisíc s obyčejnými lidmi. Je to nadšení pro sporty, jako je kriket nebo rugby, dále fair play jako životní zásada a vědomí, že jsou trochu jiní než ti z pevniny.
Žádný anglický panovník neseděl tak dlouho na trůnu jako královna Viktorie. Do období jejího panování spadá největší expanze anglické moci a začátek průmyslové revoluce.
Jako následnice svého strýce Williama IV. nastoupila královna Viktorie na anglický trůn v roce 1837 ve svých osmnácti letech. V roce 1840 se provdala za svého bratrance Alberta, prince ze Saska, Coburgu a Gothy.
V této době budil v Anglii největší pozornost vynález parní lokomotivy. Průmyslová revoluce neprobíhala nikde jinde tak intenzivně jako právě na britských ostrovech. Anglické hospodářství doznalo v 19. století nebývalého rozkvětu, ale nelidské pracovní podmínky v dolech a továrnách vyvolávaly mohutné protesty. Průkopníci dělnického hnutí byli Němci Karel Marx a Bedřich Engels, kteří tehdy sídlili v Londýně.
Také v zahraniční politice byla Anglie nebývale úspěšná. Z Viktoriina manželství s Albertem vzešlo celkem devět potomků, kteří všichni uzavřeli sňatek s příslušníky jiných evropských královských rodin. Královna Viktorie, jíž bylo přezdíváno babička Evropy, dokázala tohoto úzkého propojení mezi evropskými panovnickými rody, a tím vzniklého vlivu, šikovně využívat. Zatímco státy na Evropském kontinentu byly zapleteny do vzájemných sporů a válek, usilovala Anglie o rozšíření svých koloniálních území. Britské impérium dosáhlo své největší expanze, v roce 1876 byla Viktorie jmenována indickou císařovnou. Dne 22. ledna 1901 zemřela jako poslední panovnice královského rodu z Hannoveru na Isle of Wight.
Dvě světové války a mohutné národně osvobozenecké hnutí ve všech koloniích výrazně změnily charakter britské koloniální říše a tím i Anglie.
Hospodářství
- Zemědělství: obilí, zelenina, chov dobytka (ovce, skot)
- Průmysl: ropné rafinerie, uhlí, zemní plyn, chemie, špičková technologie, jemná mechanika, automobily, potraviny, lahůdky, loděnice
- Významný sektor služeb
- Cestovní ruch
Podnebí
Oceánsky chladné. Průměrná teplota v lednu 4 a v červenci 16 stupňů Celsia.
Údaje v číslech
Rozloha: 130 400 km²
Počet obyvatel: 51 milionů
Hustota osídlení: 384 obyvatel na km²
Nejvyšší vrchol: Scaffel Pike (978 metrů)
Urbanizace: 92%
Maximální vzdálenost od moře: 125 km
Nejkratší vzdálenost od Francie: 42 km
Pamětihodnosti
Londýn, Lake District, Kent, Yorkshire, Cornwall, Windsor Castle, Bath, Oxford, Cambridge, Chester, Canterbury, Brighton, Stonehenge, Cotswold Hills, Hadrianswall
Základní údaje
Hlavní město: Londýn (7,5 mil. obyvatel)
Jazyk: angličtina
Měna: britská libra
Náboženství: příslušníci anglikánské církve, katolíci
Největší města: Birmingham, Manchester, Liverpool, Newcastle, Bristol, Sheffield, Leeds, Bradford, Coventry, Hull, Nottingham
Nejdelší řeky: Temže, Great Ouse, Mersey, Tyne, Trent
Nejdůležitější přístavy: Southampton, Portsmouth, Plymouth, Liverpool, Newcastle, Hull, Harwich, Dover
Nejdůležitější pohoří: The Pennines, Cumbrian Mountains
Zajímavosti
- Kultura měla a má v životě Angličanů významné místo. Tento ostrov je vlastí slavných literátů, jako byl William Shakespeare či Aldous Huxley, významných malířů jako Williama Turnera a Francise Bacona a známých filmařů jako Alfreda Hitchcocka a Petera Greenawaye.
- Anglie nebyla na rozdíl od běžně rozšířeného názoru dobyta jen jednou, a to Normany po bitvě u Hastingsu (1066), ale ještě předtím Římany a Vikingy.
- Deštník, šarm a buřinka jsou stále ještě poznávacími znameními pravého anglického džentlmena.
- Univerzity v Oxfordu a v Cambridgi patří k neuznávanějším univerzitám na světě.
Zajímavá místa
Stonehenge
Nejznámější megalitická stavba na světě, jež je opředena mnoha mýty. Tento komplex menhirů a kamenných kruhů se nachází ve vzdálenosti 13 km od města Salisbury v jižní části Anglie.
Původní název „Stonehenge“ pochází ze staré angličtiny, ale dodnes není jasné, co toto označení znamená. Existují dvě teorie o tom, co označení Stonehenge znamená. Stone je kámen, ale henge může být buď šibenice, nebo zavěšený. Proto není do dnešních dnů jasno v tom, jestli se jedná o kamenou šibenici, nebo zavěšený kámen.
Stavba Stonehenge probíhala ve třech fázích. Stavby byly zahájeny kolem roku 1900 př. n. l. Jako první byl postaven kruh o průměru 100 m. Jeho vnější část se skládala z příkopu a vnitřek obepínal půl metrů vysoký val. V dva metry hlubokém příkopu byly kosti různých zvířat, které sloužily pro zpevnění půdy.
Druhá fáze započala roku 1750 př. n . l., v této době byly v příkopu vztyčeny dva kruhy kamenů. Kameny vnějšího kruhu byly téměř 5 metrů vysoké skoro dva metry silné. Na vztyčených kamenech byla položená řada vodorovně ležících kamenů, které byly uchyceny pomocí výstupků. Kameny vnějšího kruhu už byly o mnoho menší, pouze dva metry vysoké.
Poslední fáze stavby začala roku 1650 př. n. l., vznikly dvě podkovy, přičemž tu vnější tvořilo pět trilitonů (soustava tří kamenů). Nejmohutnější triliton sahá až do výšky 8,5 m. Vědci odhadují, že komplex byl dokončen někdy kolem roku 1400 př. n. l.
Zajímavosti
- Anglický konstruktér letadel Horatio Barber málem havaroval přímo na Stonehenge.
- V současné době jsou nejmohutnější kameny zality do betonu. Původně byly kameny vsazené do jam jen utěsněny kamenou drtí. Ta ovšem neodolala dvou světovým válkám a archeologové byli nuceni kameny zabetonovat. I přes veškeré snahy se jeden z kamenů v roce 1963 následkem vichřice zhroutil.
- Roku 1920 probíhaly na území Stonehenge vykopávky a byla nalezena raritní láhev portského vína vyrobena roku 1810.
- Nejnovější objevy jsou z roku 2007, kdy archeologové objevili zbytek vesnice poblíž Stonehenge. Ihned vznikla řada spekulací, že by Stonehenge mohlo sloužit jako pohřebiště.
Oxfordská univerzita
Jedna z nejstarších a nejproslulejších univerzit na světě se sídlem v anglickém městě Oxford. Dlouhodobě je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit nejen v Anglii, ale na celém světě. Symbolem univerzity je tradiční modrá barva. Univerzita fungující na bázi federativního řízení má 38 autonomních kolejí. V čele univerzity je kancléř, který zastává spíše symbolickou funkci. O veškeré vedení univerzity se stará převážně vicekancléř. Nedílnou součástí univerzitního komplexu je řada knihoven a muzeí.
Historie
Přesný rok založení Oxfordské univerzity není znám. Počátky se datují ke konci 11. století, přičemž nejstarší dochované písemné záznamy jsou z roku 1098. Na slávě univerzity se podílel i král Jindřich II., který anglickým občanům zakázal studovat na univerzitách v Paříži. Slavné Colleges začaly vznikat kolem roku 1214 a sloužily především jako ubytování pro studenty a akademiky. Nejstarší college nesou názvy University College, Balliol College a Merlon College. Všechny tři vznikly ve třináctém století. Jistá legenda praví, že část profesorů odešla kvůli nepokojům mezi studenty a měšťany do města Camdridge založili si tam vlastní univerzitu nesoucí název University of Cambridge. Je známé, že od té doby panuje mezi oběma univerzita jistá rivalita.
Katedrála v Canterbury
Nalézá se v Canterbury a patří k nejstarším a nejznámějším křesťanským stavbám v Anglii a je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem vrchního představitele Anglikánské církve. Oficiální název katedrály zní: Katedrála a metropolitní kostel Ježíše Krista v Canterbury.
Prvním arcibiskupem byl Augustin z Canterburry, který byl roku 597 vyslán na misii do anglosaské Anglie. Poté věnoval katedrálu Ježíši Kristovi. Druhou stavbu vybudoval arcibiskup Cuthbert a věnoval ji Janu Křtiteli. Mezi lety 941 – 958 nechal arcibiskup Oda z Canterburry provést rekonstrukci a zároveň nechal prodloužit hlavní chrámovou loď.
Roku 1011 byla katedrála silně poškozena Vikingy. Prvním normanským biskupem se roku 1066 stal Lanfrank z Pavie. Zasadil se o znovupostavení katedrály v normanském sluhu a vzorem mu bylo opatství v Caen. Katedrála byla vysvěcena roku 1077. Mezi lety 1090 – 1109 nechal arcibiskup Anselm z Canterburry rozšířit chór na východ a pod ním nechal vybudovat překrásnou kryptu, která patří k největším v Anglii.
Buckinghamský palác
Buckinghamský palác je sídlem britské královny a zároveň i největší pracovna na světě. Londýnská rezidence královny Alžběty II. je i místem, kde se konají akce státního významu, akce pořádané dvorem a v poslední řadě i vyhledávaná turistická atrakce.
Palác byl vybudován v roce 1703 pro vévodu z Buckinghamu a Normamby. Stavitelem byl známý William Wind. Roku 1762 ho jeho potomek Charles Sheffield prodal králi Jiřímu III. Palác zpočátku sloužil pro soukromé účely královské rodiny a oficiální příležitosti se zde nekonaly. Tehdy bylo oficiální sídlo St. James´s Palace.
Prvním panovníkem Anglie, který obýval Buckinghamský palác, byla královna Viktorie, která se sem nastěhovala ve věku osmnácti let. Za první světové války byl Buckinghamský palác domovem krále Jiřího a královny Marie. Palác sice přečkal válku bez úhony, ale cenné exponáty byly převezeny do Windsorského zámku.
Za druhé světové války Buckinghamský palác čelil řadě náletů. Jedna z leteckých pum dopadla na nádvoří a rozbila spoustu oken. Nejhůře poškozenou se však stala palácová kaple.
Westminsterský palác
Westminsterský palác je sídlem Parlamentu Spojeného Království (sněmovny lordů a dolní sněmovny). Palác naleznete na severním nábřeží řeky Temže. V blízkosti paláce se nachází i další vládní budovy. Westminster Hall je nejstarší dochovaná část paláce a pochází z roku 1097.
Do konce 16. století byl Westminsterský palác sídlem panovníka. V 19. století byl palác téměř kompletně zničen rozsáhlým požárem. Brzy byl však rekonstruován a o přestavbu se postaral architekt Charles Barry a Augustus Welby Pugin. Součástí paláce je i Big Ben, který patří k nejvyhledávanějším turistickým destinacím v Anglii.
Palác je ohromný a obsahuje přes 1000 místností, 100 schodišť a 3 km chodeb. Při rekonstrukci paláce byly postaveny věže, kterým dominuje Victoria Tower vysoká 98 metrů. Věž byla pojmenována podle tehdejší britské panovnice královny Viktorie. Okolí paláce lemuje velké množství okrasných zahrad.
Tower Bridge
Jeden z nejznámějších a nejvyhledávanějších zvedacích mostů na světě se nachází v Londýně nad řekou Temží. Most je pojmenován podle pevnosti Tower, která se nalézá v bezprostřední blízkosti.
Výstavba mostu byla zahájena roku 1886 a trvala celých 8 let. Na mostu pracovalo 432 dělníků a materiál dodávalo 5 dodavatelů. Pro zvýšení stability mostu byly na dně koryta řeky položeny masivní železobetonové pilíře vážící 70 000 tun. Kostra mostu je zhotovena z 11 000 tun oceli. Ocelová kostra mostu byla z estetických důvodů obložena cornwallskou žulou a portlandským vápencem.
Po úmrtí stavebního inženýra Jonese nastoupil na jeho post Sir John Wolfe-Barry, který se postaral o změnu fasádního středověkého stylu a nahradil ho zdobeným slohem Viktoriánské gotiky.
V současné době je most vybaven dvěma výškovými lávkami, které spojují obě věže mostu. Lávky, které byly roku 1910 uzavřeny, jsou nyní opět otevřeny a turisté je mohou v rámci historických prohlídek navštívit. Prohlídka dále zahrnuje výstavní expozice obou věží, kde si můžete prohlédnout dobové fotografie, rukopisy a film o výstavbě mostu. Pokud se zúčastníte prohlídky, nezapomeňte navštívit i starou parní strojovnu, která se nachází v budově blízko jižního konce mostu.
Mostní rámy mostu jsou kvůli lodní dopravě zvednuty asi 500 krát do roka. Lodní doprava je sice o poznání menší než v minulosti, ale stále má přednost před silniční. Díky této skutečnosti se zde odehrál mezinárodní incident. Bývalý americký prezident Bill Clinton, tehdy zůstal s celou svou kolonou před mostem, který se neočekávaně zvednul.
Zajímavostí je, že pod mostem se nachází první podzemní dráha na světě, která byla otevřena roku 1870. Od roku 2000 je most ovládán počítačovým systémem, který umožnil ovládání mostu na dálku. Systém se však potýká s občasnými poruchami, které způsobují zaseknutí mostu.
Big Ben
Big Ben je hodinová věž, která je součástí budovy House sof Parliament v Londýně. Big Ben naleznete na severovýchodní straně Westminsterského paláce.
Název Big Ben, jak se věži obecně říká je chybný, protože Big Ben je jméno hlavního zvonu. Existují i teorie, že název zvonu je pojmenován podle hlavního stavitele Benjamina Halla nebo podle nejtěžšího zápasníka své doby Banjamina Caunta.
Věž byla vystavena na návrh Charlese Barryho po rekonstrukci Westminsterského paláce roku 1834. Věž je postavena ve viktoriánském stylu a tyčí se do výšky 96,3 m. Do výšky 61 m je věž vystavěna z cihel zpevněných kamenem a vrchní část je zpevněná ocelovou konstrukcí. Celková hmotnost věže je odhadována na 8 667 tun. Ohromné hodinové ciferníky se nachází ve výšce 55 m.
Samotné hodiny byly ve své době největší na světě a bez chyby odbíjí první úder každou hodinu s přesností jedné vteřiny. Hodinový mechanismus byl vytvořen již roku 1854, tedy ještě před dokončením věže. Hodinové ciferníky vytvořil August Pugin a tvoří je kovová konstrukce, která nese 312 kusů opálového skla. Spodní straně ciferníku dominuje latinský nápis Domine Salvam Fac Reginam Nostram Victoriam Primam (pán ochraňuje naši královnu Viktorii).
Zvon Big Ben váží 16 tun a byl odlit roku 1856. Zvon byl před výstavbou věže používán v New Palace Yard, ale vlivem úderů mu popraskalo srdce. Následně na to byl znovu odlit zvon o váze 13,8 tun, který se používá dodnes.
Hodiny byly plně zprovozněny až roku 1859. Velký Westminsterský zvon o váze 13,7 tun je naladěn na tón E a doba mezi jednotlivými údery je 5 vteřin. Zvon je často považovaný za nejtěžší ve Velké Británii, což je však chyba. Nejtěžším zvonem je Great Paul v katedrále svatého Pavla v Londýně a jeho váha činní 17 tun.
Navzdory bombardování za druhé světové války si hodiny stále uchovávají svoji vyhlášenou spolehlivost. Za své existence měly hodiny jen několik výpadků. Nejdelší nastal 27. 5. 2005, kdy se hodiny zastavily na 90 minut.